Bylo nebylo, v daleké Francii žila princezna Agnès de Sully de Montana Bleue. Nikdo by přitom nehádal, že se doopravdy jmenuje Anežka a narodila se v Čechách. Náhle se ale musí kvůli velkému nebezpečí do rodné země vrátit a o urozeném původu přesvědčit nejen svého vyvoleného, ale hlavně Hraběnku. A stejně jako v původní pohádce Hanse Christiane Andersena, ji čeká mimořádně tvrdá zkouška. 

Na pohádkovém francouzském zámku probudí princeznu Agnès de Sully de Montana Bleue jednoho dne hrozivé burácení davu pod okny. V zemi se bouří nespokojený lid a ona se musí okamžitě dostat do bezpečí. Na vznešené róby, ani plné truhlice není čas, stává se tedy vyhnankyní. Na radu své komorné se vydává do dávno zapomenuté rodné země, až do dalekých Čech, kde ji ale nedůvěřivá Hraběnka, poté, co se její syn do Agnès zamiluje, podrobí přísné zkoušce, kterou všichni tak dobře známe: nechá ji nemilosrdně ustlat na malém zeleném hrášku. Uspěje princezna v osvědčeném testu a prokáže svůj vznešený původ? Anebo po dlouhé vyčerpávající cestě usne hlubokým spánkem? V novém zpracování klasické pohádky Hanse Christiana Andersena hrají Jasmína Houf, Dagmar Havlová, Lucie Vondráčková, Martina Adamcová, Pavel Kříž, Ladislav Korbel a další.

„Naše princezna Jasmína Houf je nejkrásnější a nejlepší herečka pro tuto roli. V roli její babičky se objevuje nejkrásnější herečka své generace, a vůbec nejlepší herečka v Čechách, Dagmar Havlová. Ony dvě spolu sehrají úvodní scénu, která je tak dojemná a uvěřitelná, že ani na okamžik neuvažujeme, jestli má některá víc zkušeností před kamerou, nebo míň,“ pochvaluje si setkání obou protagonistek před kamerou režisérka Martina Adamcová, která ztvárnila i postavu Hraběnky. 

„Princezna na hrášku je notoricky známá pohádka, ale je krátká, což je velké úskalí pro scenáristy. S režisérkou Martinou Adamcovou jsme pátraly po tom, kde se princezna vzala, a před čím prchá. A protože jsme odpověď nenašly, napadla nás vlastní. Musely jsme přitom vybudovat napětí, aby diváci věřili, že musí utéct a vše milované ve Francii nechat. K tomu nám dopomohl písek. Nechtěli jsme točit vzpouru, gilotinu, napadení hradu, a tak jsme vymyslely, že nebezpečnou situaci odvyprávíme dětem pomocí písku a zvířátek (vlka, sovy, vážky),“ dodává scenáristka Pavla Krečmerová. Ta pro vytvoření pískových animací oslovila výtvarníka Alexe Dowise, který spolupracoval také s Lucií Bílou, Karlem Gottem nebo Vladimírem Jiránkem.